Arménie

Arménie

Oficiální název: Arménská republika
Hlavní město: Jerevan
Počet obyvatel: 3,1 mil
Rozloha:  29 800 km²
Měna: 1 dram (AMD) = 100 lumů
Úřední jazyk: arménština

Obyvatelstvo
Téměř 90% obyvatelstva jsou Arméni. Menšiny zde tvoří Kurdové a Rusové. Většina Arménů dnes žije v zahraničí. Arméni se hlásí k arménské křesťanské církvi a k arménské apoštolské církvi. Ti, kteří přijali křesťanskou víru jí doplnili o pohanské zvyky, rituály a tradice. Kurdové žijící na západě země praktikují zoroastrismus a šamanismus. Okolo 200 tisíc Ázerbájdžánců v zemi vyznává islám. Gramotnost v zemi je 99%.

Ekonomika
Země nyní přechází od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice, což přináší řadu problémů. Nejdůležitější složkou hospodářství je zemědělství, pěstuje se zde pšenice, ječmen, brambory, cukrová řepa, ovoce a tabák. Lidé se věnují také chovu skotu, ovcí, koz, prasat a drůbeže. Země má mnoho nerostných surovin, těží se například měď či molybden. Hlavní složku exportu tvoří diamanty a šperky, kovy, stroje a zařízení. Mezi největší odběratele patří Rusko, Írán, Turkmenistán či Belgie. V zemi zatím není rozvinutý turismus.

Dějiny a kultura
V 7. století přišli Arméni, kteří se začali usazovat na západě Malé Asie. Bylo zde rozšířeno křesťanství a v roce 301 se Arménie stala první zemí, kde bylo státním náboženstvím křesťanství. Již od 7. století se tato oblast stala předmětem bojů mezi Turkmeny a Peršany. Později bylo toto území rozděleno mezi Osmanskou říši a Persii. V 18. –19. století došlo k povstání Arménů proti Turkům, kteří si na toto území činili nároky. Arménii se pokusilo dobýt i Rusko. Utlačování Arménů Turky i Kurdy se časem stupňovalo a nabíralo na brutalitě. Docházelo k masakrům a deportacím a nakonec ke genocidě arménského národa. V roce 1922 byla země rozdělena mezi Rusko a Turecko. Od roku 1988 probíhaly spory s Ázerbájdžánem kvůli oblasti Náhorního Karabachu. V roce 1991 získala země nezávislost.

Geografie
Arménie je vnitrozemskou republikou bez přístupu k moři. Leží na Kavkaze, hraničí s Gruzií, Ázerbájdžánem, Íránem a Tureckem. V Arménii se vypíná pohoří Malého Kavkazu a pohoří Ararat, kde najdeme také nejvyšší horu Aragats Lerr s výškou 4095 metrů. Na většině plochy země se rozkládá Arménská vysočina. Jelikož je tato oblast sopečného původu, nejsou zde častá zemětřesení ničím neobvyklým. V Arménii leží také známé vysokohorské jezero Sevan s mléčně zelenou vodou. Kromě tohoto jezera je země poseta celou řadou menších jezer. Podnebí v zemi je suché a teplé. Kvůli teplému létu se zde vytvořilo také mnoho polopouští a stepí.

Arménie a kláštery na konci světa

Pod bájnou horou Ararat se rozkládá Arménie – země bohaté historie, nádherné divoké přírody, zapomenutých klášterů i památek na sovětskou éru. Absence moře je zde tak dokonale vyvážena spoustou jiných předností, které potěší každého aktivního návštěvníka toužícího po poznávání zdejší nevšední krajiny.

celý článek

 

V klášteře Goshavank vyšívali do kamene

Arménie je zemí krásných starodávných klášterů, které jsou rozesety vysoko v kopcích po celém jejím území. V kouzelné nedotčené krajině v blízkosti národního parku Dilijan stojí jeden z nejvýznamnějších arménských klášterů - Goshavank. Přestože je na něm již patrný zub času, je ukázkou jedinečného souznění přírody s architekturou.

celý článek

 

Goris - původní arménská pískovcová obydlí

Arménské město Goris nasazuje při prvním dojmu černobílou tvář s vráskami komunistického režimu a zaryté genocidy. Při procházení městských uliček se začíná vrásčitá historie rozjasňovat. Bujará příroda barvy špenátového listu a kamenité plochy porostlé divokými tulipány, vypovídají o skrytých barvách Arménie.

celý článek

 

Další články