Arménie a kláštery na konci světa

Arménie a kláštery na konci světa

Pod bájnou horou Ararat se rozkládá Arménie – země bohaté historie, nádherné divoké přírody, zapomenutých klášterů i památek na sovětskou éru. Absence moře je zde tak dokonale vyvážena spoustou jiných předností, které potěší každého aktivního návštěvníka toužícího po poznávání zdejší nevšední krajiny.

Arménie je vnitrozemský stát ležící v Malé Asii a patřící do trojice zakavkazských republik, které byly až do roku 1991 součástí Sovětského svazu. Oblast jižního Kavkazu, kde se Arménie rozkládá, je značně tektonicky nestabilní a tak zde poměrně často dochází k zemětřesením. Poslední velké zemětřesení zasáhlo zemi v roce 1988. Tehdy bylo nejhůře postiženo město Leninakan, dnešní Gyumri na severozápadě země. V troskách domů při neštěstí zahynulo v této oblasti více než 50 tisíc lidí. Arménie hraničí s několika zeměmi – na severu s Gruzií, na východě s Ázerbájdžánem a Náhorním Karabachem, na jihu s Íránem a na západě s Tureckem. 

Foto: arménské hory

Povrch Arménie je převážně hornatý, téměř polovina země leží v nadmořské výšce přes 2000 metrů. Území z velké části tvoří náhorní plošiny a hory Arménské vysočiny a Malého Kavkazu. Nejvyšší arménský vrchol Aragats dosahuje výšky 4095 metrů nad mořem. Hora Ararat, která má pro Armény nesmírný historický význam a stala se dokonce jedním z nejstarších symbolů země, dnes paradoxně neleží na arménském území, ale v roce 1923 připadla Turecku. Kamenitá krajina ukrývá také četné vyhaslé sopky a lávové plošiny. Na východě země se výšce 1900 metrů nad mořem rozprostírá jezero Sevan, od jehož břehů se zvedá pohoří Gegan. Z vysokohorského jezera o rozloze 940 km², které je napájeno 28 říčkami, vytéká řeka Hrazdan. Ve výšce nižší než 1000 metrů nad mořem leží pouze oblast s údolím řeky Araks (Araz) na severu země. Araks je největší a nejdelší arménskou řekou, která tvoří přirozenou hranici s Tureckem. 

Podle četných archeologických nálezů bylo zjištěno, že byla Arménie osídlena již v době před 9000 lety. V období mezi lety 800 – 600 před Kristem se zde rozkládalo království Urartu, které bylo řízeno od jezera Van, jež je dnes součástí Turecka. Arménie se stala prvním státním útvarem, kde se uchytilo křesťanství jakožto státní náboženství. Stalo se tak v roce 301 našeho letopočtu, tedy o celých 12 let dříve, než se křesťanství stalo náboženstvím tolerovaným v Římě. Novodobé dějiny Arménie jsou spojeny se Sovětským svazem, v roce 1920 se země stala součástí Transkavkazské sovětské federativní republiky, od roku 1936 byla pak samostatnou republikou v rámci sovětské federace. V současnosti je samostatnou Arménskou republikou.

Foto: Jerevan, hlavní město Arménie pod horou Ararat 

Arménie vede se sousedním Ázerbájdžánem dlouholetý spor o oblast Náhorního Karabachu. V 90. letech 20. století tento sport dokonce přerostl ve válečný konflikt. V oblasti i dnes panuje trvalé napětí, přestože od roku 1994 dodržují obě země oficiální příměří. Vznikla zde Náhorně-karabašská republika, kterou však doposud nikdo neuznal. Zatímco Arménie požaduje uznání nezávislosti Náhorního Karabachu, Ázerbájdžán se dožaduje vyklizení Armény okupovaných území. Tuto oblast se proto nedoporučuje turistům z hlediska bezpečnosti navštěvovat. Hranice mezi Arménií a Ázerbájdžánem a mezi Arménií a Tureckem jsou uzavřeny. Dostupnost země je tak ztížena.

Jinak je však pobyt na území Republiky Arménie podle oficiálních informací poměrně bezpečný. V zemi je spousta míst, která návštěvníky vítají s otevřenou náručí. Za jistou nevýhodu Arménie je považován fakt, že je zde ještě zcela nerozvinutý turistický ruch. Někdo to však může brát jako přednost. Většina cestovatelů mířících do Arménie totiž právě vyhledává v horách ukryté opuštěné skalní kláštery, pevnosti stojící na ostrovech blankytně modrých jezer či tajemné kruhy z megalitů rozeseté v krajině. Většina arménských měst se pyšní různými bazilikami a prastarými kostely, které však bohužel často zakrývají již méně vzhledné budovy ze sovětské éry.

Foto: klášter Tatev

Tím prvním, co turista v zemi navštíví, bude pravděpodobně hlavní město Jerevan, které bývalo křižovatkou na staré obchodní cestě z Ruska a Anatolie do Persie. Dnes je Jerevan moderním městem s více než milionem obyvatel. Přestože byl i Jerevan v roce 1988 postižen již zmiňovaným zemětřesením a většina města byla srovnána se zemí, byl posléze obnoven na základě plánů jerevanského architekta Alexandra Tamaniana. Trochu zklamáni mohou být ti, kdo touží po starých památkách a úzkých křivolakých uličkách.  Současné centrum města je tvořeno širokými bulváry a moderními domy převážně tedy ze sovětské éry. Při toulkách metropolí tak můžete obdivovat monumentální paláce vlády, budovu státní opery a procházet se třídou Mashots ave, která je hlavní tepnou města.

Za návštěvu stojí také nedaleké město Ečmiadzin s nejstarší arménskou křesťanskou katedrálou – chrámem sv. Ripsime, který byl vystavěn Řehořem Osvětitelem v letech 301 – 303 po Kristu. Toto svaté město, které je sídlem hlavy Arménské apoštolské církve, ukrývá spoustu významných chrámů, díky kterým bylo zapsáno v roce 2000 na Seznam světového dědictví UNESCO.  Mezi památky UNESCA bylo zapsáno také blízké archeologické naleziště Zvarthnoc.

Cestovatelům by v Arménii neměl uniknout ani v horách skrytý a dodnes fungující klášter Tatev postavený na vysokém skalnatém ostrohu. Zajímavé jsou rovněž klášter Geghard vytesaný do skály, který je jednou z dalších památek UNESCO či helenistický chrám v Garni zasvěcený kultu boha Mithra. Dalšími skvosty staré arménské křesťanské architektury jsou kláštery Chor Virab, z něhož se naskýtají nádherné výhledy na biblickou horu Ararat a Noravank, jehož jméno v arménštině znamená Nový klášter. Jde o jeden z nejkrásnějších arménských kostelů, který byl vystavěn na konci 8 km dlouhého kaňonu. Člověk zde má pocit, že navštívil samotný konec světa. Přitom touto krásnou lokalitou průsmyku Selim v dávných dobách procházela slavná „hedvábná stezka“. Titulem „památka UNESCO“ se mohou pyšnit ještě další dva klášterní komplexy Haghpat a Sanahin. 

Foto: klášter Goshavank

Při návštěvě některé z typických arménských vesniček, kterým dominuje vždy jeden skromný kostelík, je možné ochutnat legendami opředený arménský koňak nebo víno vyrobené z vinné révy zrající pod žhavým maloasijským sluncem. Arménie je zemí divoké a nespoutané přírody. Tu si budete moci do sytosti užívat, pokud vyrazíte do kaňonu Debed, kterým protéká stejnojmenná řeka, nebo při návštěvě největšího a nejznámějšího vysokohorského jezera Sevan s nezvykle mléčně nazelenalými vodami. Území Arménie však zdobí ještě celá řada menších jezer. Možná narazíte na středověké hroby zdobené arménskými kříži na náhrobních deskách, které jsou jedinečnou ukázkou zručnosti tehdejších umělců.

- jap - 

Další články z Arménie:
Jerevan ukrývá nejstarší boty světa
Arménie - kostel, kam se podíváš

Článek byl zobrazen 32 099 krát.