Arménie - kostel, kam se podíváš

Arménie - kostel, kam se podíváš

Arménie je malá země ležící v oblasti Zakavkazska. Rozlohou 30 000 km2 je jen o málo větší než Morava a v roce 2011 zde žily pouhé 3 miliony obyvatel. Prakticky celá Arménie leží ve vysokých horách. Krajina je zde poměrně nehostinná a bujnou vegetaci lze zahlédnout jen málokde.

Dějiny Arménů v mnohém silně připomínají dějiny Židů. Již ve starověku se museli Arméni vyrovnat s nemilým faktem, že jejich země ležela na hranicích dvou supervelmocí tehdejšího světa - Římské říše a říše Parthů. Mezi oběma velmocemi se utvořila jakási křehká strategická rovnováha, přičemž Arménie patřila chvíli Římu, chvíli Parthům, anebo tvořila nárazníkový nezávislý stát mezi těmito říšemi. 

Foto: Katedrála Mayr Tačar v Ečmiadzinu 

V roce 301 přijali Arméni křesťanství jako státní náboženství a stali se tak první křesťanskou zemí světa. Na tento fakt jsou Arméni ohromně hrdí. Podařilo se jim přežít celá staletí, přestože v průběhu historie až do současnosti byli většinou obklopeni samými muslimy. Jejich situace byla přitom krajně obtížná, neboť se opět ocitli v soukolí mezi třemi velmocemi - Osmanskou říší, Ruskem a Persií. Většinu historické Arménie nakonec zabrali Turci. Během první světové války se Arméni snažili o nezávislost a Turci se proto rozhodli, že je zcela vyhladí. Téměř se jim to podařilo: zavražděno bylo asi 1.5 milionu Arménů, prakticky všichni, kteří žili v tzv. Západní Arménii (oblast kolem jezera Van, které leží v dnešním východním Turecku. Arméni přežili jen v menší části, tzv. Východní Arménii, která se stala součástí SSSR. Nezávislá Arménie vznikla v roce 1991 v souvislosti s rozpadem Sovětského svazu. Ani tehdy však neměla na růžích ustláno, neboť vedla krvavou válku s Ázerbájdžánem o území Náhorního Karabachu, které bylo původně součástí Ázerbájdžánu, avšak etnicky zde převažovali Arméni. Arménie ve válce zvítězila a Náhorní Karabach obsadila, avšak za tento úspěch zaplatila mezinárodní izolací. Dodnes je Arménie de iure ve válečném stavu s Ázerbájdžánem a má velice špatné vztahy s Tureckem, které ve válce podporovalo Ázerbájdžán.

Kromě nelehkého dějinného osudu je zde i další podobnost mezi Armény a Židy: rovněž Arméni mají velikou diasporu a řada Arménů či osob arménského původu žije v zahraničí. Nejvíce Arménů se vystěhovalo do Ruska, Francie a USA, ale významné arménské menšiny žijí například i v Libanonu.

Co jsem viděl v Arménii 

A co uvidíte, pokud absolvujete zájezd do Arménie anebo se tam vydáte na vlastní pěst? Arménie mě zaujala především svou historií a kulturou. Jistě, i zde najdete přírodní krásy. Za pozornost stojí především veliké vysokohorské jezero Sevan, ležící nedaleko Jerevanu. Vzhledem k tomu, že Arméni nemají moře, je pro ně jezero Sevan jakousi riviérou, zvláště když sem z hlavního města vede kvalitní silnice. Velmi hezký je také výhled na Ararat, který je dobře vidět z Jerevanu za jasného počasí. Tato posvátná hora Arménů, na které kdysi přistál Noe se svou archou, leží ovšem dnes již na území Turecka. Ale přece jenom, pokud pojedete do Arménie, zaujmou vás asi spíše historické památky.

Foto: Arménská bohoslužba

Největším městem Arménie je Jerevan. Arméni toto město rádi přirovnávají k Paříži, toto jejich tvrzení je však na hony vzdáleno pravdě. I když zde naleznete pár zajímavých míst, celkově mě arménská metropole neohromila. Určitě ale zajděte do Muzea arménské genocidy. Je to místo poměrně depresivní, avšak pokud se chcete dozvědět co nejvíc o moderní historii Arménů, neměli byste jeho návštěvu rozhodně vynechat.

Největším tahákem Arménie jsou však beze sporu historické památky. Snad v žádné jiné zemi na světě nenajdete na tak malé ploše tolik starých křesťanských památek. V následujícím krátkém přehledu se omezím jen na některé z těch, které jsem osobně navštívil:

Ečmiadzin - „arménský Vatikán“. V tomto malém městečku, ležícím pouhých 25 kilometrů od Jerevanu, leží katedrála Mayr Tačar, nejstarší kostel v Arménii. Byla postavena na místě, kde bylo roku 301 přijato křesťanství. V Ečmiadzinu sídlí i katholikos, hlava arménské apoštolské církve. 

Geghard - klášter, ležící asi 40 kilometrů od Jerevanu. Skalní chrám tu prý existoval už ve 4. století. Místu dnes dominuje kostel ze 13. století, který je propojen se skalními chodbami, vytesanými ve skále.

Foto: Klášter Geghard-napůl kostel, napůl je vytesán ve skále

Alaverdi - toto hornické město je samo o sobě nehezké a okolní krajina je zničená těžbou. Přesto Alaverdi nepostrádá jistý půvab, protože doly a továrny jsou umístěny na dně krásného kaňonu, zatímco obytné budovy leží nahoře nad kaňonem. Horníci pak jezdili každý den dolů do práce lanovkou. Dnes továrny a doly ekonomicky skomírají, ale lanovkou se můžete svézt pořád. V okolí Alaverdi jsou pak dva krásné kláštery Haghpat a Sanahin, které pocházejí z 10. století a jsou i na Seznamu UNESCO.

Klášter Sevanank a dva kostelíky z 9. století - velmi pěkné stavby, které leží na poloostrově, vybíhajícím do jezera Sevan. Klášter i kostelíky původně ležely na ostrově, ale po té, co Sověti nedaleko postavili velkou hydroelektrárnu a odvedli do ní část vody z jezera, klesla hladina jezera o 200 metrů a z ostrova se stal poloostrov.

Text a foto: Petr Daubner, cestovní kancelář Mundo

Článek byl zobrazen 10 232 krát.